[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.V internacimaj� naopak z stat v%1łzHov� pomaten�ho ducha, kteY� by pYi sv� imbecilit%1łnedok�zali ~�t ve spole%0ńnosti nebo by ji ohro~ovali svou zuYivost�.U t%1łch jetYeba pouze se ujistit o jejich stavu, a dokud tento bude nasv%1łd%0ńovat, ~e byjejich svoboda byla nebezpe%0ń�m pro spole%0ńnost nebo plan�m dobrodin�m pron%1ł samotn�, je bohu~el bezpodm�ne%0ńn%1ł nutno dr~et je d�l v internaci .To jeprvn� etapa: co nejv�c internaci omezit, pokud jde o mravn� prohYeaky, rodinn�konflikty a ty nejneakodn%1łja� aspekty libertinstv�, ale zachovat ji v jej�mprincipu a jedn� z jej�ch hlavn�ch funkc�: jako v%1łzen� pro bl�zny.Internacezbaven� vaech sv�ch ostatn�ch funkc� se tak st�v� skute%0ńn�m panstv�ma�lenstv�.Druhou etapou jsou velk� aetYen�, pYik�zan� N�rodn�m a pak�stavod�rn�m shrom�~d%1łn�m po vyhl�aen� Deklarace lidsk�ch pr�v: Nikdonem ~e b�ti ob~alov�n, zat%0ńen ni v%1łzn%1łn, le%0ń v pY�padech, je~ stanovil z�kon,a Y�zen�m, je~ pYedepsal.Z�kon nem� ukl�dati, le%0ń tresty pYesn%1ł a zYejm%1łnutn�; a nikdo nem ~e b�ti trest�n, le%0ń pomoc� z�kona ustanoven�hoa vyhl�aen�ho pYed provin%1łn�m a z�konn%1ł proveden�ho. �ra internace kon%0ń�.Ve v%1łzen� jsou te u~ jen odsouzen� nebo obvin%1łn� zlo%0ńinci a s nimi bl�zni.Chudinsk� v�bor �stavod�rn�ho shrom�~d%1łn� vys�l� do paY�~sk�chinterna%0ńn�ch dom p%1łti%0ńlennou komisi.Zpr�vu pod�v� (v prosinci 1789)v�voda de la Rochefoucauld-Liancourt; konstatuje na jedn� stran%1ł, ~e pY�tom-nost bl�zn ve v%1łznic�ch je degraduj�c�m prvkem a pYedstavuje nebezpe%0ń�, ~ese statut internovan�ch stane ned stojn�m %0ńlov%1łka; od vl�dy a soud je velk�lehkomyslnost, ~e takov� sm�aen� trp�: Tato bezstarostnost je na hony vzd�len�osv�cen�mu soucitu a p�%0ńi, je~ uleh%0ńuj� v neat%1łst� a poskytuj� neaeastn�mveakerou mo~nou �t%1łchu.; lze v bec pYipustit, pYi va� snaze pom�hat v b�d%1ł,abychom se jevili jako ti, kdo degraduj� lidstv�? Kdy~ tedy bl�zni takov�m neuv�~en�m sm�aen�m zneuceuj� ostatn� v%1łzn%1ł,navrhuje pro n%1ł na druh� stran%1ł speci�ln� zp sob internace: ne pY�mo l�kaYsk�,ale takov�, aby p�%0ńe byla co nej�%0ńinn%1łja� a zach�zen� co nejm�rn%1łja�: Ze145 vaech neat%1łst�, je~ postihuj� lidstvo, je stav a�lenstv� nicm�n%1ł jedn�m z t%1łch,kter� si ~�daj� obzvl�atn�ho soucitu a �cty; p�%0ńe o tento stav by proto m%1łlab�t obzvl�at%1ł ob%1łtav�; i kdy~ nen� nad%1łje na vyl�%0ńen�, zb�v� jeat%1ł tolik jin�chprostYedk , jemnost, laskavost, dobr� zach�zen�, je~ mohou t%1łm neaeastn�k mu%0ńinit ~ivot alespoH snesiteln�m. Text ukazuje statut a�lenstv� v cel� jehodvojzna%0ńnosti: je tYeba chr�nit ostatn� internovan� pYed jeho nebezpe%0ń�mi,ale z�roveH si zaslou~� speci�ln� p�%0ńi.TYet� etapu vyzna%0ńuje Yada dekret vydan�ch v dob%1ł od 12.do 16.bYezna1790.Nach�z� v nich konkr�tn� uplatn%1łn� Deklarace lidsk�ch pr�v: Do aestit�dn od tohoto dekretu budou propuat%1łny na svobodu vaechny osoby dr~en�na z�klad%1ł zatyka%0ńe nebo pY�kazu %0ńinitel v�konn� moci v pevnostech,c�rkevn�ch zaY�zen�ch, k�znic�ch, policejn�ch budov�ch a jak�chkoli jin�chv%1łzen�ch, krom osob leg�ln%1ł odsouzen�ch, vzat�ch do vazby, ob~alovan�chz n%1łjak�ho t%1ł~k�ho zlo%0ńinu nebo si odpyk�vaj�c�ch trest postihuj�c� osobu,pY�padn%1ł v%1łzn%1łn�ch z d vodu a�lenstv�. Internace je tedy definitivn%1łvyhra~ena ur%0ńit�m kategori�m soudn%1ł posti~iteln�ch provinilc a bl�zn m.Pro ty je zde ale tak� nov� uspoY�d�n�: Osoby v%1łzn%1łn� z d vodu demencebudou v pr b%1łhu tY� m%1łs�c ode dne vyd�n� tohoto dekretu na popud naaichzmocn%1łnc vyslechnuty soudci zp sobem, jak je obvykl�, a podle pY�kazut%1łchto je navat�v� l�kaYi, kteY� se pod dohledem spr�vc okrsku vyj�dY�o skute%0ńn� situaci nemocn�ch, aby pak dle v�roku o jejich stavu mohli b�tpropuat%1łni nebo sv%1łYeni p�%0ńi apit�l , je~ k tomu budou ur%0ńeny. Zd� se, ~e jerozhodnuto.Dne 29.bYezna 1790 se Bailly, Duport-Dutertre a jeden policejn��Yedn�k vyd�vaj� do Salpętri�re, aby zjistili, jak�m zp sobem bude mo~n�naY�zen� uplatnit; pak jdou jeat%1ł do Bicetre.Ukazuje se toti~ Yada pot�~�,a hlavn%1ł jedna: neexistuj� apit�ly zY�zen� nebo alespoH vyhra~en� pouze proa�lence.Hmotn� pot�~e spolu s velkou teoretickou nejistotou nastoluj� dlouhou f�ziv�h�n�.Ze vaech stran se vol�, aby Shrom�~d%1łn� vydalo n%1łjak� text, kter� byumo~nil chr�nit se pYed pomaten�mi, ne~ vzniknou sl�ben� apit�ly.A nast�v�regrese, je~ bude m�t pro budoucnost velk� v�znam: pomaten� se v r�mciokam~it�ch a nekontrolovateln�ch opatYen� ocitaj� pod jednou hlavi%0ńkoudokonce ne ani s nebezpe%0ńn�mi zlo%0ńinci, ale se akodliv�mi zv�Yaty.Z�konz 16.-24.srpna 1790 ukl�d� bd%1łlosti a autorit%1ł m%1łstsk�ch �Yad., aby146 hled%1łly pYedej�t %0ńi zabr�nit nepY�jemnostem, je~ by mohli zp sobit bl�zninebo zuYiv� a�lenci puat%1łn� na svobodu a zl� a divok� toulav� zv�Yata .Pokynje jeat%1ł pos�len z�konem z 22.ervence 1791, kter� povinnost dohledu nada�lenci ukl�d� rodin�m a m%1łstsk�m �Yad m ponech�v� volnou ruku zakro%0ńit,jak uznaj� za u~ite%0ńn�: Rodi%0ńe pomaten�ch jsou povinni je hl�dat, doz�rat,aby se netoulali a nedopouat%1łli se ~�dn�ch nev�zanost�.PYedch�zetnepY�jemnostem, je~ by plynuly z toho, kdyby jednotlivci plnili tuto povinnostnedbale, je v%1łc� m%1łstsk�ho �Yadu: Osvobozen� tak vrac� bl�zn m znovustatut zv�Yete, jak� m%1łli kdysi v internaci; ale tentokr�t ho potvrzuje z�kon;st�vaj� se divokou zv%1łY� v t�~e dob%1ł, kdy jim l�kaYi za%0ń�naj� pYizn�vat anim�ln�nevinnost.Ani t�mto vlo~en�m moci do rukou �Yad se vaak nic nevyYea�;apit�ly pro bl�zny st�le neexistuj�.Na ministerstvo vnitra se hrnou nespo%0ńetn� petice.Delessart napY�kladna jednu z nich odpov�d�: Souhlas�m s v�mi, pane, ~e by bylo z�hodno za%0ń�tpokud mo~no okam~it%1ł zYizovat domy, je~ by slou~ily za �tulek neatastn�vrstv%1ł pomaten�ch [ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pl doc.pisz.pl pdf.pisz.pl trzylatki.xlx.pl
.V internacimaj� naopak z stat v%1łzHov� pomaten�ho ducha, kteY� by pYi sv� imbecilit%1łnedok�zali ~�t ve spole%0ńnosti nebo by ji ohro~ovali svou zuYivost�.U t%1łch jetYeba pouze se ujistit o jejich stavu, a dokud tento bude nasv%1łd%0ńovat, ~e byjejich svoboda byla nebezpe%0ń�m pro spole%0ńnost nebo plan�m dobrodin�m pron%1ł samotn�, je bohu~el bezpodm�ne%0ńn%1ł nutno dr~et je d�l v internaci .To jeprvn� etapa: co nejv�c internaci omezit, pokud jde o mravn� prohYeaky, rodinn�konflikty a ty nejneakodn%1łja� aspekty libertinstv�, ale zachovat ji v jej�mprincipu a jedn� z jej�ch hlavn�ch funkc�: jako v%1łzen� pro bl�zny.Internacezbaven� vaech sv�ch ostatn�ch funkc� se tak st�v� skute%0ńn�m panstv�ma�lenstv�.Druhou etapou jsou velk� aetYen�, pYik�zan� N�rodn�m a pak�stavod�rn�m shrom�~d%1łn�m po vyhl�aen� Deklarace lidsk�ch pr�v: Nikdonem ~e b�ti ob~alov�n, zat%0ńen ni v%1łzn%1łn, le%0ń v pY�padech, je~ stanovil z�kon,a Y�zen�m, je~ pYedepsal.Z�kon nem� ukl�dati, le%0ń tresty pYesn%1ł a zYejm%1łnutn�; a nikdo nem ~e b�ti trest�n, le%0ń pomoc� z�kona ustanoven�hoa vyhl�aen�ho pYed provin%1łn�m a z�konn%1ł proveden�ho. �ra internace kon%0ń�.Ve v%1łzen� jsou te u~ jen odsouzen� nebo obvin%1łn� zlo%0ńinci a s nimi bl�zni.Chudinsk� v�bor �stavod�rn�ho shrom�~d%1łn� vys�l� do paY�~sk�chinterna%0ńn�ch dom p%1łti%0ńlennou komisi.Zpr�vu pod�v� (v prosinci 1789)v�voda de la Rochefoucauld-Liancourt; konstatuje na jedn� stran%1ł, ~e pY�tom-nost bl�zn ve v%1łznic�ch je degraduj�c�m prvkem a pYedstavuje nebezpe%0ń�, ~ese statut internovan�ch stane ned stojn�m %0ńlov%1łka; od vl�dy a soud je velk�lehkomyslnost, ~e takov� sm�aen� trp�: Tato bezstarostnost je na hony vzd�len�osv�cen�mu soucitu a p�%0ńi, je~ uleh%0ńuj� v neat%1łst� a poskytuj� neaeastn�mveakerou mo~nou �t%1łchu.; lze v bec pYipustit, pYi va� snaze pom�hat v b�d%1ł,abychom se jevili jako ti, kdo degraduj� lidstv�? Kdy~ tedy bl�zni takov�m neuv�~en�m sm�aen�m zneuceuj� ostatn� v%1łzn%1ł,navrhuje pro n%1ł na druh� stran%1ł speci�ln� zp sob internace: ne pY�mo l�kaYsk�,ale takov�, aby p�%0ńe byla co nej�%0ńinn%1łja� a zach�zen� co nejm�rn%1łja�: Ze145 vaech neat%1łst�, je~ postihuj� lidstvo, je stav a�lenstv� nicm�n%1ł jedn�m z t%1łch,kter� si ~�daj� obzvl�atn�ho soucitu a �cty; p�%0ńe o tento stav by proto m%1łlab�t obzvl�at%1ł ob%1łtav�; i kdy~ nen� nad%1łje na vyl�%0ńen�, zb�v� jeat%1ł tolik jin�chprostYedk , jemnost, laskavost, dobr� zach�zen�, je~ mohou t%1łm neaeastn�k mu%0ńinit ~ivot alespoH snesiteln�m. Text ukazuje statut a�lenstv� v cel� jehodvojzna%0ńnosti: je tYeba chr�nit ostatn� internovan� pYed jeho nebezpe%0ń�mi,ale z�roveH si zaslou~� speci�ln� p�%0ńi.TYet� etapu vyzna%0ńuje Yada dekret vydan�ch v dob%1ł od 12.do 16.bYezna1790.Nach�z� v nich konkr�tn� uplatn%1łn� Deklarace lidsk�ch pr�v: Do aestit�dn od tohoto dekretu budou propuat%1łny na svobodu vaechny osoby dr~en�na z�klad%1ł zatyka%0ńe nebo pY�kazu %0ńinitel v�konn� moci v pevnostech,c�rkevn�ch zaY�zen�ch, k�znic�ch, policejn�ch budov�ch a jak�chkoli jin�chv%1łzen�ch, krom osob leg�ln%1ł odsouzen�ch, vzat�ch do vazby, ob~alovan�chz n%1łjak�ho t%1ł~k�ho zlo%0ńinu nebo si odpyk�vaj�c�ch trest postihuj�c� osobu,pY�padn%1ł v%1łzn%1łn�ch z d vodu a�lenstv�. Internace je tedy definitivn%1łvyhra~ena ur%0ńit�m kategori�m soudn%1ł posti~iteln�ch provinilc a bl�zn m.Pro ty je zde ale tak� nov� uspoY�d�n�: Osoby v%1łzn%1łn� z d vodu demencebudou v pr b%1łhu tY� m%1łs�c ode dne vyd�n� tohoto dekretu na popud naaichzmocn%1łnc vyslechnuty soudci zp sobem, jak je obvykl�, a podle pY�kazut%1łchto je navat�v� l�kaYi, kteY� se pod dohledem spr�vc okrsku vyj�dY�o skute%0ńn� situaci nemocn�ch, aby pak dle v�roku o jejich stavu mohli b�tpropuat%1łni nebo sv%1łYeni p�%0ńi apit�l , je~ k tomu budou ur%0ńeny. Zd� se, ~e jerozhodnuto.Dne 29.bYezna 1790 se Bailly, Duport-Dutertre a jeden policejn��Yedn�k vyd�vaj� do Salpętri�re, aby zjistili, jak�m zp sobem bude mo~n�naY�zen� uplatnit; pak jdou jeat%1ł do Bicetre.Ukazuje se toti~ Yada pot�~�,a hlavn%1ł jedna: neexistuj� apit�ly zY�zen� nebo alespoH vyhra~en� pouze proa�lence.Hmotn� pot�~e spolu s velkou teoretickou nejistotou nastoluj� dlouhou f�ziv�h�n�.Ze vaech stran se vol�, aby Shrom�~d%1łn� vydalo n%1łjak� text, kter� byumo~nil chr�nit se pYed pomaten�mi, ne~ vzniknou sl�ben� apit�ly.A nast�v�regrese, je~ bude m�t pro budoucnost velk� v�znam: pomaten� se v r�mciokam~it�ch a nekontrolovateln�ch opatYen� ocitaj� pod jednou hlavi%0ńkoudokonce ne ani s nebezpe%0ńn�mi zlo%0ńinci, ale se akodliv�mi zv�Yaty.Z�konz 16.-24.srpna 1790 ukl�d� bd%1łlosti a autorit%1ł m%1łstsk�ch �Yad., aby146 hled%1łly pYedej�t %0ńi zabr�nit nepY�jemnostem, je~ by mohli zp sobit bl�zninebo zuYiv� a�lenci puat%1łn� na svobodu a zl� a divok� toulav� zv�Yata .Pokynje jeat%1ł pos�len z�konem z 22.ervence 1791, kter� povinnost dohledu nada�lenci ukl�d� rodin�m a m%1łstsk�m �Yad m ponech�v� volnou ruku zakro%0ńit,jak uznaj� za u~ite%0ńn�: Rodi%0ńe pomaten�ch jsou povinni je hl�dat, doz�rat,aby se netoulali a nedopouat%1łli se ~�dn�ch nev�zanost�.PYedch�zetnepY�jemnostem, je~ by plynuly z toho, kdyby jednotlivci plnili tuto povinnostnedbale, je v%1łc� m%1łstsk�ho �Yadu: Osvobozen� tak vrac� bl�zn m znovustatut zv�Yete, jak� m%1łli kdysi v internaci; ale tentokr�t ho potvrzuje z�kon;st�vaj� se divokou zv%1łY� v t�~e dob%1ł, kdy jim l�kaYi za%0ń�naj� pYizn�vat anim�ln�nevinnost.Ani t�mto vlo~en�m moci do rukou �Yad se vaak nic nevyYea�;apit�ly pro bl�zny st�le neexistuj�.Na ministerstvo vnitra se hrnou nespo%0ńetn� petice.Delessart napY�kladna jednu z nich odpov�d�: Souhlas�m s v�mi, pane, ~e by bylo z�hodno za%0ń�tpokud mo~no okam~it%1ł zYizovat domy, je~ by slou~ily za �tulek neatastn�vrstv%1ł pomaten�ch [ Pobierz całość w formacie PDF ]